Jitka Hloušková díky „volnonožectví“ propojuje vše, co kdy dělala a dělá ráda. Od dětství ji baví nořit se do fiktivních světů knižních postav, ale psaní si ji našlo až ve zralém věku. Začala si vést různé typy deníků a časem se propsala až k románu Díky, Londýne!. V poslední době nachází další způsob, jak zpracovávat klokotání vlastního vnitřního světa s perem v ruce. Výsledkem jejího experimentování s přeměnou obrazů do slov je e-sbírka Drobky z vesmíru.
