Buď sem máš namířeno, nebo se tu ocitneš, ale nikdy nejdeš jen tak kolem. Nad řekou v Údolí se tyčí skála, kam se lidé odjakživa chodili rozcházet – v dobách, kdy se vztahy ještě neukončovaly přes WhatsApp nebo ghostingem. Teď tu žije v maringotce devětatřicetiletá Mon. V malém bistru, které provozuje, se vůně borovic a čerstvě namletých zrnek kávy mísí s neviditelnými stopami dávných rozhovorů. Co sem přivedlo Mon? A může rozcházecí skála srdce nejenom lámat, ale i hojit?
